Web o šeltii


Web o šeltii a BOM

Tady a ted


Články o všem možném

LVT agility Radarka 11. - 16.7. 2010
Tropická vedra se nejlíp dají přežít ve stínu, dodržováním pitného režimu a samozřejmě průběžným doplňováním energie, kterou člověk spálí i pouhým válením se (tím se tak trochu utěšuji). Přesně tak jsme zahájili na chatě s Ančou přípravu na odjezd do vojenského areálu Radarka, kam jsme si nejeli procvičit jízdu terénními vozidly, paintball, dokonce ani střelbu či slaňování; ale pouhé agility se skvělou Martinou Konečnou.

Celkově se tábor povedl naprosto výborně a po dlouhé době jsme se zas s vysloužilcem Joníkem museli snažit o nějaké výkony. Navíc jsme se celý týden dobře bavili díky celé naší početné Šmoulí skupině. A jak to vlastně celé probíhalo? Ráno v půl 6. budíček a nástup na parkur. S ubíhajícími dny stále ospalejší a zmatenější motání se po place. Snídaně - nálada stoupá. Dalších dvanáct hodin se šoupeme podle slunečních paprsků pod altánem s jedinou výjimkou, kdy jde Anča pro oběd a všech nás 5 se z něj nají. Horší než cikánská rodina.

Několikrát se vybičujeme a vyrážíme k Dalešické přehradě. Slunce nemilosrdně pálí, areál je v polích a na stín si počkáme, než vyrostou zasazené stromky. Pokud je všechny nesnědl Mort. Jdeme se znovu potácet na parkur a konečně je to tu!! Večeře!! Řízburgry došly druhý den, ale zásoba smažburgrů je díkybohu nekonečná. Kdo má něco proti, nemusí příště do erárního ešusu dostat nic ;-).

Zážitků je tolik, že je to až k nevíře. Zapalujeme lampionem štěstí Dukovany, lidé včetně mě si vyhazují kotníky a trhají vazy, nejsme odolní a terén v kempu poznamenaný vojenskou technikou obtížný. Zuřivé vosy bodají do nohou psy, včely zas Dejnu. V močálu na okraji kempu se rodí jedovatí komáři a naše repelenty docházejí. Mort před usnutím pádluje ve stanu nohama, ale stan to nevzdává. Stejně jako celá naše nově vzniklá OSA Šuper Šmoulí Škupina Škriatok! Přežili jen ti nejsilnější a my měli tu čest být mezi nimi..

Silvestr 2009
Abych neustále nezaplácávala novinky, rozhodla jsem se dát vysoce neaktuální povídání o Silvestru do této rubriky.. Jako každoročně jsme před největším petardovým šílenstvím, které neminulo ani Kralupská sídliště a na nich bydlící inteligentní pyrotechniky amatéry, unikli do Litomyšle. Na cestu jsme se vydali v milé tradiční společnosti Dejny s Babsinkou. Do kupé už k nám a třem psům nevešel nikdo a tak jsme byli ochuzeni o zážitky se spolucestujícími. :( ;)
Nějak se to letos sešlo, že jsme téměř všichni byli utahaní a nevyspalí, což je tedy na Silvestra dost nevhodná kombinace :). Ale co, hlavně že pejsci byli svěží a plní energie! Příčina Ančiny únavy, bígle Báďa, se ukázal jako skvělý parťák pro přezubujícího Mortíčka a pro mě to bylo pravé vysvobození. Pro Joníka také, kdyby neměl potřebu kluky neustále rovnat a přiskakovat, díky čemuž si hned první den málem vykloubil svojí opotřebovanou kyčel.. Babsinka na vše dohlížela s nadhledem - většinou z nějakého dobře tepelně a štěňatovzdorně situovaného místa. :)
A co jsme tedy za Silvestra podnikli??! Překvapivě jsme skvěle jedli, pili, bavili se (šmoulovali), někdo víc, někdo méně, např. Anča při pohledu na Báďu, který si s nějakým venčením se venku starosti nedělal a v místnosti o to míň :-D.. Také jsme podnikli pár vycházek s Bertičkou a Theunkou, která tak láskyplně vychovala Mortíčka, že byl o pár chlupů na nose kratší!
Pak už přišel návrat domů a do reality, který jsem si spestřila hodinovou procházkou se psy a krosnou, při které jsem zapadla po kolena do ledové vody skryté pod sněhem. Jak na nový rok,..
Fotky psích hrátek i následného vyčerpaného spánku.



Copyright © 2009 carnivora